10 mýtů o rakovině prsu
09.07.2009
Nosím podprsenky s kosticemi, používám deodorant nebo mám velká ňadra – onemocním proto rakovinou prsu?
Panika a celá řada mýtů provází toto nejčastější zhoubné onemocnění u žen. Primářka radioterapeuticko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Motole Jana Prausová uvádí některé z bludů na pravou míru.
1 Karcinom prsu může být způsoben používáním antiperspirantů, nošením podprsenek s kosticemi či úrazem „Je to nesmysl, nic z toho nebylo prokázáno,“ uvádí Jana Prausová. Rizika, která mohou nemoc nastartovat, jsou podle ní jiná. „Velkou roli hraje například obezita, kouření či stres. Rizikovým faktorem je také užívání estrogenů při nastupující menopauze,“ pokračuje ve výčtu lékařka. Častěji jsou rovněž ohroženy bezdětné ženy a ty, které porodily první dítě v pozdějším věku. Riziko naopak snižuje fakt, že žena kojila, na druhé straně jej zvyšuje opakovaný zánět prsu, který během kojení někdy může vzniknout. Byla prokázána i souvislost mezi výskytem nemoci a časnou menstruací, či naopak vyšším věkem menopauzy.
2 Ženy s většími prsy postihuje nemoc častěji „Na velikosti nezáleží,“ vyvrací Jana Prausová. Choroba může propuknout u kterékoliv ženy, ale je pravda, že ty s většími prsy si hůře najdou bulku. Velikost pak podle lékařky bohužel hraje roli při následné léčbě. U žen s velkým poprsím se častěji musí provést ablační výkon (ablace – odstranění, pozn. red.), aby se postižené místo mohlo ozařovat. Příliš velký kus tkáně totiž nelze prozářit. Žena rovněž musí absolvovat chirurgické zmenšení druhého prsu, aby se vyhnula přetížení jedné strany a bolestem zad.
3 Rakovinou prsu jsou ohroženy jen ženy, muži onemocnět nemohou Není tomu tak. Rovněž u mužů se, byť raritně, může nádor prsu vyskytnout. „I muž má mléčnou žlázu, ačkoliv zakrnělou,“ vysvětluje onkoložka. V Česku každoročně onemocní kolem čtyřiceti mužů. Choroba se objevuje většinou po padesátce a jde převážně o geneticky vázaný karcinom.
4 Každá nepravidelnost prsu je nádor Naopak! Minimálně osm z deseti nepravidelností prsu není rakovina. Žena by proto měla s každým podezřením jít okamžitě k lékaři, neboť ten může buď karcinom včas potvrdit a začít jej léčit, nebo uklidnit vystrašenou ženu a potvrdit, že jde o negativní nález. Žena by měla také vědět, že karcinom prsu se nemusí projevit pouze jako bulka, jeho příznakem může být i vtahování kůže, nepravidelnosti bradavky, pomerančová kůže nebo rozšířená žilní pleteň.
5 Pokud onemocním, přijdu o prs Ani toto tvrzení není správné. „Dříve se provádělo sto procent ablací, dnes se velmi často uchylují lékaři pouze k částečnému výkonu,“ říká Jana Prausová. Samozřejmě platí, že čím dříve žena přijde a čím menší nádor
je, tím existuje větší šance, že prs bude moci zůstat zachován. Vedle chirurgické léčby pomáhá v boji se zhoubnou nemocí i systémová léčba chemická, hormonální či biologická a také radioterapie neboli ozařování. Nádorů prsu existuje řada druhů. Žena by se neměla bát zeptat svého lékaře, zda provedl všechny potřebné testy, a měla by být poučena o tom, že se se svými dotazy či problémy může obrátit i na řadu pacientských organizací.
6 Moje matka (babička, sestra, teta) prodělaly rakovinu prsu, nemoc určitě postihne i mě „Ženy, které mají nádor prsu v rodině, by se určitě měly
bedlivěji sledovat, ale geneticky vázaných nádorů je jen velmi malé procento, zhruba do deseti procent,“ uklidňuje Prausová příbuzné žen, které nemocí prošly. Na druhé straně lékařka doporučuje ženám s rodinnou anamnézou, aby docházely už od dvacátého nebo třicátého roku věku na mamografické vyšetření. Ostatní ženy by měly začít s pravidelným screeningem (každé dva roky) nejpozději kolem pětačtyřiceti.
7 Provádím samovyšetření, mamograf je zbytečnost Pravidelné samovyšetřování prsou je důležité, v žádném případě však nemůže plně nahradit mamografický screening. Přístroj totiž odhalí i sebemenší nádor, dokáže tedy zjistit karcinom prsu už v době, kdy je ještě takzvaně nehmatný. „Obě metody se vzájemně doplňují, navíc ňadra by měl zároveň každé ženě už od mládí pravidelně vyšetřovat gynekolog, a to pohledem, pohmatem a případně i ultrazvukem,“ nabádá primářka.
8 Mamografické vyšetření je zdraví škodlivé Vyšetření je naprosto bezpečné a určitě neškodí. „Moderní přístroje jsou dokonalé a dávka záření je velmi malá,“ potvrzuje Jana Prausová.
9 V těhotenství a během kojení jsem před rakovinou prsu chráněna „Bohužel lze onemocnět i v době,
kdy je žena těhotná anebo kojí, přičemž se jedná o vysoce rizikovou záležitost. Průběh nemoci je kvůli náloži hormonů, které podporují růst nádoru, velice bouřlivý,“ upozorňuje lékařka. „Pokud je ženě více než třicet let, měla by se před plánovaným početím nechat pečlivě mamologicky vyšetřit,“ apeluje.
10 Pokud onemocním, nejspíše umřu Diagnóza karcinom prsu rozhodně neznamená jistou smrt. Ačkoliv za posledních 20 let se u nás výskyt tohoto typu rakoviny zdvojnásobil, úmrtnost se díky pokrokům v medicíně nemění. V ČR žije momentálně kolem 50 tisíc žen s léčeným či odléčeným nádorem prsu, každý rok je nově diagnostikováno téměř šest tisíc nemocných a jen necelé dva tisíce pacientek na tuto nemoc umírají.
Co o rakovině ještě nevíte
Každým rokem je ve světě diagnostikováno 600 tisíc nových případů rakoviny prsu, což je 20 % všech karcinomů u ženského pohlaví. Mnohem větší roli než genetika hrají u této nemoci zevní faktory, například geograficky se výskyt nemoci obecně snižuje směrem od severu k jihu a od západu k východu. Nejvíce nemocných je v USA a v Belgii, nejméně často se choroba objevuje v Moldávii a na Slovensku. Česká republika zaujímá 30. místo ve světě, v Evropě jsme 21., a řadíme se tak mezi země se střední četností výskytu nemoci.
Zajímavé je, že velkou roli hraje rasa. Bělošky jsou nemocí častěji postiženy než například černošky. Na druhé straně černošky na nemoc častěji umírají. Riziko onemocnění roste s věkem. Před dvacátým rokem života je výskyt velmi vzácný, riziko narůstá zejména po čtyřicátém a padesátém roce věku, přičemž polovina pacientek je mezi 53 a 73 lety.
Že by novodobá civilizační choroba?
Nejedná se o nemoc moderní doby, první zmínky o nemoci najdeme už v papyrech z doby 3000 před naším letopočtem. Ty jsou nyní uloženy v Britském muzeu v Londýně. Chorobou se zabýval už Hippokrates a později Galén. Důkazem toho, že karcinomem prsu trpěly ženy již před značnou řádkou let, jsou i některá umělecká díla Michelangela, Rafaela či Rubense, jednou z nejznámějších maleb je Rembrandtův obraz Betsabé s dopisem krále Davida, na němž je vyobrazena jeho druhá žena Hendrickje se známkami karcinomu levého prsu.
Foto popis| Rembrandtův obraz Betsabé s dopisem krále Davida
Autor: Eva Vychodilová
Zdroj: Instinkt Strana: 52
Rubrika: Zdraví